Indiáni

1. prosince 2006 v 23:01 | Die in sludge |  Povídky
Náčelník našeho kmene, Krvavý Bůvol, si svého jména příliš neužil. Potom, co ho rozsekaly střely rotačního kulometu, vykrvácel. Zemřel velmi mlád. Nutno podotknout, že jeho přízvisko perfektně korespondovalo se způsobem smrti. Když Krvavý Bůvol vydechl naposledy, byl náš kmen podroben a asimilován. Jestli nevíte, co ta slova znamenají, tak to je úplně v pořádku, já taky ne. Bude to asi něco v tom smyslu, že vám vypálí vaše původní domovy, seberou vaši zemi a rozkradou vaše zlato, nacpou vás do dobytčáků a zavezou do odporného průmyslového předměstí, kde vás ubytují po třech až pěti v jednopokojových bytech. Takový zvláštní svět, nemyslíte?
Původně jsem uvažoval, že je to velmi kruté a nehumánní a zamýšlel jsem protestovat. Dobře míněná rada obuškem do hlavy mi však otevřela oči. Dali nám do ruky papír s nápisem Ústava, kde stálo, že žijeme v nejsvobodnější zemi na světě a máme práva jako každý jiný občan. Tak to je ovšem skvělé. Nedokážu si od té doby představit, jak příšerně to v tom případě asi musí vypadat někde jinde ve světě, kde takovou svobodu nemají. Oblékli nám podivně šustící teplákové soupravy a naše původní oblečení spálili. Potom jsme obdrželi spoustu dřeva a látky, abychom prý mohli šít a vyřezávat indiánské předměty ve velkém. Ti, co se vzepřeli, byli odvlečeni na rekvalifikaci. Už jsme je nikdy nespatřili. Já raději souhlasil a vyrábím čelenky a tomahavky, přijdu si na pěkných pár babek a žiju si docela dobře. Turisti se po tom můžou údajně utlouct (hlavně těmi tomahavky).
Můj kámoš Bzučící Úl odjel do Evropy a na náměstí města jménem Ostrava hraje indiánské písně o lovení bizonů a putování dalekými prériemi. Docela mu to vynáší a z vydělaných peněz si hradí manažerský kurz, chce se prosadit v šoubyznysu. Já jsem byl před měsícem po brutálním puči demokraticky zvolen novým náčelníkem. Můj program zní: Konečné řešení americké otázky (odpověď na ní už znám) a doufám, že pro něj najdu dostatek stoupenců. Má žena, Vykotlaná Dutina, vyrábí luky a šípy s gumovými přísavkami. Taky jdou na dračku. Minulý týden hrál u nás v kulturáku U Apačů nějaký český indián. Tuším, že se jmenoval Honza Nedvěd. S jeho výkonem jsme nebyli příliš spokojeni, tak jsme ho skalpovali, vykuchali a snědli.
Zažral jsem se teď hodně do hudby a chodím každý víkend na koncerty, poslouchám samozřejmě indie-rock. Jsem strašně hrdý na své indiánské kořeny a naši kulturní tradici budu šířit po světě i nadále.
s úctou váš náčelník Shrbený Hřbet
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 misa misa | 12. prosince 2006 v 12:39 | Reagovat

bre jak cip:)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama