Společný portrét

21. prosince 2006 v 0:05 | Die in sludge |  Když padá nebe..
Společný portrét
Dychtivě teatrální
uměle přirození
uchovalo se světlo a tma těch okamžiků
na dně šuplíku mezi talismany
a mnohaletým prachem
co tě pamatuje živou
Moc jiných relikvií už nezůstalo
pantofle zapadlé za starým botníkem
v kuchyni skvrny od oleje
a na matraci skvny od naší vášně
a pak taky
zářezy a umně skryté jizvy
v nepoužívaných katakombách mozku
kde nehybně dlí bez opotřebení
věrné kopie našich společných dnů
a sídlí tam má láska k tobě
Žel, vše zmírá a vadne
uvnitř mě i v mém okolí
a vzdaly to i katusy v květináčích
sežrané a seschlé jak já, nezájmem..
úderník domovního zvonku napadený rzí
kus kovu poznamenaného nečinností
Naposledy zazvonil pošťák
před ním to byli Jehovisté
a muž co si říkal o drobné
a ještě dlouho před těmi všemi
to byl Omyl..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama