Non-swimming poetry for all non-existences

6. ledna 2007 v 17:21 | Die in sludge |  Pod lupou O-









Jak moc vzrušující je čtení o pražských zneuznaných
kytarovkách a elektroclashových partách, na které
by všude jinde než v Česku čekali s otevřenou náručí?
S nástupem roku 2007 začíná každá taková zmínka
ne zapáchat, ale přímo nutit ke zvracení. Zajímavější
perspektivu při hledání čerstvé, egomaniakálními
tendencemi nedotčené krve nabízí pohled do krajin, kam
se hudební publicisté vypravují jen s velkou nechutí.
Zajímavé věci se momentálně dějí na severní Moravě.
Jako jedni z prvních prošlápli cestu pro futuristicky znějící
formace Vincent Vega, respektive jejich stejnojmenné
demo. Tuto frýdecko-místeckou partu však není nutné
považovat za víc než startovní čáru pro další záležitosti.
Dnešní hlukový atak nachází nové bojovníky - například
Non-swimming poetry for all non-existences
(NSPFANE) nebo Le christ hypercubistic. Stejně jako
v případě raných kapel americké, potažmo britské
postpunkové scény jde jen o zábavu muzikálních jedinců,
kterým nedělá problém přesedlávat z jednoho nástroje na
druhý. Flexibilnost a melodičnost Sebadoh, feedbackové
orgie jako u My Bloody Valentine, a především obrovský
kus odhodlání jako v případě Autolux mají šanci vyvrtat
díru do posluchačovy hlavy. Ověřit to bude možné
o víkendu 5.-6. 1. v ostravském klubu Lennon, respektive
v bohumínské Bedrunce. I když se NSPFANE označují
za indiepop, překračují jak Rýbrcoul hraniční pásma
škatulek. Stejně dobře je můžete nazvat noisem nebo
pokusem o neovintage. Jejich multiinstrumentální
zdatnost nekončí opakováním tisíckrát omletých frází
ze šedesátých nebo sedmdesátých let, ale spíš míří do
pomyslného prostoru mezi Brian Johnston Massacre nebo
Cat Power. Z první nahrávky (podobně jako z koncertu)
si odnesete pocit nepoznaného. Při přihmouření
očí garantují rozskočení hlavy. Rozdvojení mezi
breakbeatově znějícími bicími a prostorově pátrajícími
zefektovanými kytarami. Srozumitelný výklad chaosu.
Předchozí linii ilustrují slova bubeníka Michala (rovněž
Tremolo) v reakci na první hudební "odstřel": "Hluboce
mě zasáhl poslech Brian Jonestown Massacre. Myslel
jsem, že se mi rozskočí hlava. Skoro se to rovnalo zážitku
z poslechu Sandry v pěti letech, nebo Madonny v šesti!"
Madonna? Dal bys dohromady její Top 5? "Ray Of Light,
Frozen, I Love New York, Drowned World, Like A Virgin."
Jistota, která vyráží dech. Co nastane po odehrání
lednového dvojkoncertu na domácí půdě? "Přestaneme
závidět Pražákům počet kulturních akcí oproti našemu
h***u", dodává s úsměvem. "Tady není na co jezdit, a když
si chceme dopřát výlet, tak nás přij de o pětikilo dráž."
Snad proto se svépomocnými kanály dožadují příjezdu
kapel ze Silver Rocket, Free Dimension nebo ze stále
zajímavějšího polského podzemí.

JAN KREJČA - Reflex / leden 2007
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama