Ana Never (Srbsko a Černá hora)

4. února 2007 v 19:10 | Die in sludge |  Post-rock
A sakra, ten začátek je jako když vypadnete z nějakého klubu kolem 4 ráno, doznívají zvuky hudby, venku prší, v dáli se ozývá maják sanitky, světla jsou zamlžené, strčite ruky do kapes a vyrážíte na dlouhou cestu domů. S výrazným doprovodem pomalých pohřebních bubnů a balalajkově roztřepanou kytarou, beznadějný stařecký hlas vám cosi vykládá v hlavě a netušíte co..jen, že to jistě není nic, co byste teď chtěli slyšet. Hajtka se rozvirbluje, napětí je neúnosné, kytary se probouzejí do extáze jak v nejlepších skladbách Mona.. ano, je to ta země, kde zítřek zatím nic neznamená, tak spěcháte úprkem domů, abyste se z toho vyspali… Kdyby jen za tuhle skladbu, tak musím dát 10. Druhá polovina písně je vskutku jako některá skladba od Čajkovského převedená do rockové podoby a o to možná intenzivnější. Jenže ono to pokračuje dál bez špetky zklidnění a kompromisu. Člověk se až podiví, že vše nekončí šíleným allegrem, ale opět tichou mystickou pasáží vzbuzující dojem onoho příchodu domů po strastiplné cestě městem. Druhý song je ledově krásný a pomalý, kde zkreslené a delayované kytary jakoby hrály samy jen strunami hlazenými větrem, tím trvalým zvukem, jež nikdy nepřipustil jediný dotek ruky. Sen, který se v posledních pěti minutách skladby mění v noční můru plnou běsu a apokalypsy, kdy nástroje jsou snad obsluhovány samým napětím visícím ve vzduchu. Poslední dva kusy pak už mě nenechávají na pochybách, tohle album zkrátka nemá jediné slabé místo, absolutní devastace lidské psychiky melancholicko-nihilistickým noisem. Slyším to celé teprve potřetí, ale Ana Never je určitě nejblíže tomu, co dokáží jen Mono nebo Evpatoria Report..vypálit vás do snových míst, kde se ukryjete před skutečností opravdového světa, ne protože chcete, ale musíte.
10/10 _ Ana Never zde volně ke stažení _
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama